Problémy s učením a kineziologie One Brain

Na začátku bylo nepříjemné překvapení, že lety ověřené učební postupy na některé děti nefungují. Ozvaly se i kolegyně z hudební školy, že děti nedovedou hrát na klavír oběma rukama najednou, jak to bylo běžné od nepaměti. My na základní škole jsme se připojili se zjištěním, že některým dětem dělá potíž zapamatovat si tvar písmen, napsat je a odlišovat od jiných. Také čtení jim pak samozřejmě nešlo. Nastalo soustavné hledání, co s takovými problémy dělat, jak pomoci?

To bylo na počátku cesty, nás učitelů a rodičů. Samozřejmě, že ne všech. Někteří byli pro to, že to tu už někdy muselo být, a tak není třeba panikařit a něco měnit. Nám,kterým na dětech a jejich budoucnosti záleželo,nestačilo jen naříkání a beznaděj. Pustili jsme se do hledání. Trvalo to dost dlouho,ale nakonec jsme našli. Sešli jsme se na počátku devadesátých let min. stol. ve veliké aule 1. základní školy v Bolevci. Bylo nás tam mnoho. Dozvěděli jsme se, že už od padesátých let min. stol. metoda One Brain pomáhá dětem v západní Evropě i Americe s problémy s učením.

Mnohá z nás těžko zadržovala slzy. Každá z nás měla před očima řadu dětí, které se trápily úplně zbytečně jen proto, že se někdo rozhodl,že takové informace, jak pomoci, prostě nedostaneme. Začali jsme se s touto metodou seznamovat, studovat ji a vše si prakticky ověřovat. To nám umožnilo dívat se do budoucnosti s nadějí,že mnohé problémy dětí pomůžeme odstranit. Když jsme řadu stupnů této metody absolvovali,začali jsme dětem opravdu pomáhat. Každý a každá z nás odvedli do života řadu dětí, kteří se mohly vyučit či vystudovat a zabezpečit svůj život bez pocitů trpkosti,frustrace, bez drogové či alkoholové zavisloti,bez zloby na nespravedlnost života.

Je velkou radostí setkávat se s bývalými žáky, kteří se svých problémů pomocí metody One Brain i svého vlastního usilí zbavili a žijí svůj život bez omezení, že něco špatně přečtou či pochopí. Na druhé straně často slýchám o dětech, kteří v dnešní době také trpí problémy s učením a nikdo jim nepomáhá. Nebo oni nechtějí,aby jim někdo pomohl? Říkají,že jim stačí,že mají doplňovačku místo diktátu, více času na práci a zkrácení domácí úkoly i písemné práce. Nic z těchto opatření neřeší však jejich problém.

Nebo také existuje tzv. nulové úsilí, jak to trefně nazval jeden učitel angličtiny,který u nás v republice působí od devadesátých let. Je vždy docela poučný pohled z vnějšku republiky, očima cizince,na náš problém. Také on se setkal s tím, že studenti nechtěli vyvinout ani minimální úsilí. Chtějí, aby práci udělal někdo za ně. Když se úspěch ale nedostaví, obviňují všechny kolem. Tento přístup na základních školách je mnohem častější. Pak ovšem nepomůže žádná sebeúžasnější metoda.

Stále však věřím, že část dětí se nespokojí s úlevami v učení a projeví touhu zbavit se problému zcela. Jsou také odhodláni vložit do této spolupráce své úsilí a pak se těšit z nového života bez různých omezení.

Mgr. Libuše Hotová
Mám zájem o řešení tohoto problému


Štítky: problémy s učenímkineziologieone brain

Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Další články